Sângeorz-Băi [Sângiorgiul Român, Sângeorzul Român] [în Valea Rodnei, Ţara Năsăudului] (Bistriţa-Năsăud); Oláhszentgyörgy, Naszódszentgyörgy [Radnavidék]; Rumänisch-Sankt-Görgen, Sankt Georgen, Georgenau [in Rodnaer Kreis] (g); Gergn, Sänt-Jorich, Sänt-Gergn, Gergnâ (s); 1440 Zenthgyurgh, Sent Gorgen (Wagner 392); 1440 poss. v. destituta Zenthgyeorgh (Ub V. 49); 1450 Zentghergh, 1535 Senthjerg, 1542 Senthgeorgh, 1547, 1551 Sent-Jerg, 1552 Zent Jörg, 1576 Szentgyeorgy, 1576 St. Georg, 1559 Zentgeorgy, 1564 Simdzo[r]dzu, Simdzordzu, Sâmgoryenilor, 1593 Zentgeorgie, 1598 Sângeordz, 1599 Zentgeorgy, 1600 Zenthgeorgi, Zent Gergii, 1564 Simdzo<r>dzu, 1602 Zentgiorgenau, 1636 Szent-Giorgi, 1643 auf Szent-Gyeorgyen, 1667 auff St. Györgyer Hattert, 1695 Szent Gyorgy, 1723 Singiordz, 1766 Szt. György, 1803 Sâgeorz (Drăganu, Toponimie 116-117); 1607 Oláh Szentgyörgy (Veress, Doc. VIII. 38); 1713 Oláh-Szent-György (Pragmatica Sanctio); 1760-1762 Szent György (cB.); 1800 Sz. György, St. Gergen (El. 1800); 1808 pag. Szentgyörgy, Sanct-Görgen, Szin-Giorzs, Szin-Gyuru (Lipszky); 1817 Sz. György, St. Gergen, 1827 Szent György, St. Goergen, Szinzsorzu (El. 1817, ≈ 1827); 1839 Oláh-Szent-György, Szent-György, Szint-Zsorsu (Lenk III. 218); 1850 Szent György, 1857 Szt. Georg (Népsz. 1850, 1857); 1857 Szent György, Sân-Jiorzu (Bielz 466); 1873, 1877 Szentgyörgy (Oláh-), Szin-Georgu, 1882 Szent-György; Szent-Győrgy (Naszód-), Oláh-Szent-György, San-Georgiu, Szin Georgu, 1891 Oláh-Szent-György, 1893 Szentgyörgy (Oláh-), Szentgyörgy (Naszód-) (Hnt. 1873, 1877, 1882, 1893; Népsz. 1891); 1909 Sângerogiul-român, Oláhszentgyörgu, cu staţiune balneară (Dicţionar 1909); 1913 Oláhszentgyörgy (Hnt. 1913); 1921 Sângeorgiul român, Oláhszentgyörgy (Dicţionar 1921); 1925, 1932 Sângeorz-Băi (Leg. 95/1925; I.s.); 1940-1944 Oláhszentgyörgy (1942 ≈ Sângeorz-Băi) (Hnt. 19142, 1944); 1956 Sîngeorz-Băi (IAL); 2001 Sîngeorz-Băi oraş ✪ BeV.; 1440 in comitatu Zolnok interioris; 1713 BeV.; 1763-1851 II. Rogyhőrezr. 6. szd.; 1785-1790 Torda vm.; 1800, 1817, 1827 Districtus Saxonicalis Bistriciensis; 1839 BKK.; 1850-1854 Nszb. kat. vidék Óradnai ker.; 1854-1860 Besztercei ker. óradnai j.; 1873 Naszód vidék, Szentgyörgyi j.; 1877 BNvm., Radnai j.; 1880-1900 BNvm., Ó-Radnai j. 1890-1893 nk.; 1910-1918 BNvm., Óradnai j. 1913 nk.; 1919-1925 Jud. Bistriţa-Năsăud, pls. Rodna veche; 1925-1930 Jud. Năsăud, pls. Sângeorz-Băi, reşedinţa Rodna; 1930-1940 Jud. Năsăud, pls. Rodna; 1940-1944 BNvm.,Óradnai j. 1944 nk.; 1944. nov. 14.-1945. márc. 13. SzKK; 1945-1950 Jud., pls. Rodna; 1950-1952 RROD r. Năsăud; 1952-1968 RCJ r. Năsăud